Libuše Heczková

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Libuše Heczková
Doc. Mgr. Libuše Heczková, Ph.D. (2019)
Doc. Mgr. Libuše Heczková, Ph.D. (2019)
Narození7. února 1967 (57 let)
Praha
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníliterární kritička, spisovatelka literatury faktu, literární vědkyně, bohemistka, redaktorka a publicistka
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy (od 1998)
Webwww.databazeknih.cz/autori/libuse-heczkova-42554
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libuše Heczková (* 7. února 1967 Praha) je česká literární historička, bohemistka, rusistka a editorka. Zabývá se literární historií českého modernismu a genderovými studii. Od roku 2021 je ředitelkou Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Studium[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala českou a ruskou filologii na FF UK, v roce 1992 obhájila diplomovou práci Jiří Karásek ze Lvovic a Fjodor Sologub. Dva typy dekadence. V rámci studia absolvovala roční stáž na Univerzitě v Tartu u Jurije Lotmana. V roce 2000 ukončila postgraduální studium oboru Dějiny české literatury na Katedře české literatury a literární vědy FF UK. Titul Ph.D. získala na základě obhajoby disertační práce Zkušenost tří samot: K některým otázkám recepce díla Friedricha Nietzsche v české kultuře konce 19. a počátku 20. století. T. G. Masaryk, F. X. Šalda, Růžena Svobodová.[1]

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 byla Libuše Heczková jmenována docentkou Univerzity Karlovy v Praze pro obor dějiny české literatury na základě obhajoby habilitační práce Píšící Minervy. Kapitoly z dějin české literární kritiky, jež posléze vyšla i knižně. V této publikaci se věnuje českým literárním kritičkám a esejistkám přelomu 19. a 20. století, s důrazem na tvorbu Elišky Krásnohorské. Vedle toho mapuje i literárněkritické a feministické diskuze, které se na přelomu století odehrávaly v takových časopisech jako byly Ženské listy, Ženský svět, Ženská revue, Ženský obzor a Ženské směry.[2]

Zájem o úděl profesně aktivních žen v dějinách představuje konstantu v rámci badatelské činnosti Heczkové.[3] V české literární vědě patří k jedním z mála badatelek a badatelů, kteří se zabývají feminismem a otázkou genderu v moderní české literatuře a kultuře.[4]

Libuše Heczková je členkou Centra genderových studií FF UK,[5] je editorkou časopisu pro mezioborová bohemistická studia Slovo a smysl a příležitostně přispívá do časopisů A2 a Revolver Revue.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Heczková, Libuše: Čtení o Boženě Němcové. Institut pro studium literatury, Praha, 2021.
  • Heczková, Libuše: Čtení o Elišce Krásnohorské. Institut pro studium literatury, Praha, 2019.
  • Bahenská Marie, Heczková, Libuše, Musilová, Dana: Nezbytná, pomlouvaná, osvobozující. O ženské práci. České Budějovice, Veduta 2017.
  • Bahenská Marie, Heczková Libuše, Musilová Dana (eds.): O ženské práci. Praha, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. 2014.
  • Heczková, Libuše, Pachmanová, Martina, Šámal, Petr: Jako odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech, 1865–1945. Praha, Arbor Vitae 2014.
  • Hanáková, Petra, Heczková Libuše, Kalivodová, Eva, Svatoňová Kateřina: Volání rodu. Praha, Akropolis, 2013. (výbor z článků věnovaných genderové teorii a historii v literatuře a filmu.)
  • Heczková, Libuše, Svatoňová, Kateřina (eds.): Jus suffragi: Politické projevy Boženy Vikové-Kunětické z let 1890–1926. Praha: Ústav T. G. Masaryka 2012.
  • Bahenská, Marie, Libuše Heczková, and Dana Musilová. Iluze spásy: české feministické myšlení 19. a 20. století. České Budějovice, Veduta, 2011.
  • Bahenská, Marie, Heczková, Libuše, Musilová, Dana: Ženy na stráž!: české feministické myšlení 19. a 20. století. Praha, Masarykův ústav 2010.
  • Heczková, Libuše. Píšící Minervy. Vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2009.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Libuše Heczková | Ústav české literatury a komparatistiky. uclk.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Píšící Minervy: vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky - Libuše Heczková | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ TOPOR, Michal. Libuše HECZKOVÁ: Píšící Minervy. Vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ KANDA, Roman. CzechLit [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Tým Centra genderových studií FF UK | Centrum genderových studií. gender.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Libuše_Heczková&oldid=22958342“